Na jednu stranu je to ocenění. Na stranu druhou vypovídá o autorovi slov to, jak velkou potřebu má péče a jak je vlastně věčně hladový. Někdo po doteku, někdo po soustředěné pozornosti, jiný po odpočinku.
Abych se konečně zrelaxoval. Abych se konečně vyspala. Když nám něco dlouhodobě chybí, míváme pak pocit, že nic nás nemůže uspokojit. Potřebovali bychom tolik a máme jen půl den nebo třeba jen pár minut. Než se rozběhne kolotoč povinností mezi prací a rodinou. Nebo prací a jinou prací. Takže před sebou valíme gigantickou kouli úkolů a naše energie ji tlačit se nemá kde dobít. Jsme totiž tak unavení, že už víme, že za deset minut si stejně neodpočineme. Nebo nedejbože, věnovat si hodinu třeba na masáži nebo při oblíbeném sportu. Zavřít se na deset minut do pokoje, když přitáhnu nákup a jen tak ležet a dýchat? Nemyslitelné. Chceme prostě všechno nebo nic. Masírovat hodiny, odpočívat týdny. Tak jednu inspiraci pro dnešek. Darujte si aspoň deset minut. Pro dnešek. Je to jako spoření – taky neukládáte po tisících, ale malých částkách tak trochu pořád. Je čas investovat do vašeho těla, aby bylo spokojené.
